Hlavním prvkem zahrady je vodní linie pramenící u domu a stékající zpět k potoku, která symbolizuje meandr dávno zaniklý meandr Rokytky. Linie je zaříznutá ve zvlněném terénu, který asociuje zvlněný břeh a propojuje tak dům se spodní terasou v pomyslném vyschlém řečišti u obrazu nekonečného koloběhu vody. Suchá větev je rukou času, vyvržená na pláž po daleké cestě řekou.

Zahrada má hodně malých zákoutí jakými jsou pohodné posezení na terase, meditativní zákoutí u budhy, slunné zákoutí u obrazu, zákoutí u sauny se sprchou, zákoutí před domem - které je nejvíce oslněné a nabízí možnost malé užitkové plochy. Za domem (východní část) je venkovní pracovna. Střecha je slunnou částí a nabízí posezení na terase obklopené suchomilnou loukou a pohled na hlavní část zahrady.

Při pohledu do starých map jsme přemýšleli, jak mohlo místo vypadat v průběhu času. Jak se potok v krajině vlnil a ukládané sedimenty v hřbetech meandrujícího potoka postupně měnily jeho koryto. Tak vzniklo nebo se spíše oživilo téma meandru, který kdysi přes místo procházel.